Michèle Gurdalová

"Možnosti bohatých barev zvuku, které nabízejí křídla C. Bechstein, jsou nevyčerpatelné a stále znovu mne od začátku inspirují. Křídla C. Bechstein disponují nesrovnatelnou vřelostí a elegancí ve zvuku a současně zářivou ostrostí a leskem v tónu, což pro mne vytváří kouzlo těchto nástrojů."

Michèle Gurdal

 

Michèle Yuki Gurdalová (otec Belgičan, matka japonská umělkyně) hrála již v devíti letech jako sólistka klavírní koncert G-dur od Josepha Haydna s Belgickým komorním orchestrem živě v belgické televizi. V 17 letech ukončila své studium na Conservatoire Royan v Bruselu v oborech klavír, komorní hudba a dějiny hudby. Poté studovala u profesora Karl-Heinze Kämmerlinga v Hannoveru, potom v mistrovské třídě Homera Fracesche v Curychu a následně u Anatola Ugorského na Vysoké škole pro hudbu v Detmoldu, kde ukončila studium koncertní zkouškou s nejvyšším vyznamenáním. V roce 2005 byla stipendistkou renomované akademie „International Piano Academy Lake Como“.

Její koncertní činnost jako sólistka a komorní hudebnice jí vede do Francie, Holandska, do Švýcarska a Itálie, Španělska, Anglie, Kanady, USA a Německa. Koncertovala mimo jiné na Klavírním festivalu v Porúří s Kolínským komorním orchestrem, v Gewandhausu Lipsko, v Palais des Beaux-Arts v Bruselu, v divadle Ghione v Římě a také s Belgickým národním orchestrem, se Severozápadoněmeckou filharmonií a s Cordobským symfonickým orchestrem ve španělské televizi, rovněž ve francouzské televizi (FR3) a v italské televizi (RAI3). Její aktuální CD s interpretací 24 preludií od Chopina a Skrjabina vyšlo u firmy Kaleidos.

Fotografie © Thorsten Heideck

Michèle Gurdalová hraje Skrjabina

Michèle Gurdalová hraje Skrjabina

Michèle Gurdalová hraje etudy od Alexandra Skrjabina – na koncertním křídle C. Bechstein D 282. A titul na CD, „Extáze“, naznačuje, že pianistka v žádném případě nepovažuje „Etudy“ pouze za cvičné skladby. „Je důležité vědět“, říká belgicko-japonská pianistka v příloze k CD, „že u Skrjabina je extáze na jedné straně duchovní přirozeností, na druhé straně ale také v sobě nese erotické napětí. S titulem ,Extáze´chci na tento aspekt v jeho hudbě upozornit, neboť mnohé etudy Skrjabina jsou protkány úsilím až k extázi.“

Pro značku Challenge Classics (č. CC72640) Michèle Gurdalová nahrála populární etudu v cis-Moll opus 2 č. 1 a 12 etud opus 8, osm etud opus 42 a z etud opus 65 čísla 2 a 3. Producentem byl Piotr Furmanczyk, který použil v sále Kulturstall zámku Britz (Berlín-Neukölln) koncertní křídlo C. Bechstein D 282 skvěle připravené Torbenem Garlinem. Výsledek zní plně, hřejivě a barevně bohatě. Volba křídla Bechstein ostatně nebyla pro mladou pianistku žádná náhoda. Michèle Gurdalová: „Skrjabin hrál vlastně vždy nejraději na nástroji Bechstein, a takové křídlo vlastnil … Skrjabin měl zálibu v průhledném, elegantním a hřejivém zvuku křídla Bechstein a také mne inspiruje tento nástroj“. Michèle Gurdalová překresluje s citlivým vnímáním zvuku a velkou virtuositou cestu Skrjabina od romantiky přes zohlednění impresionistických vlivů až k časné moderně. Pouze etudu opus 65 číslo 1 záměrně vynechala, protože její ruce jsou pro tuto skladbu příliš malé: „Pianista potřebuje velké ruce, aby mohl dosáhnout na nony. Skrjabin, který sám byl velkým virtuosem, měl stejný problém. On sám nemohl tuto etudu hrát, protože jeho rozpětí ruky nebylo dostatečně velké.“

„Alexandr Skrjabin sám hrál nejraději na nástroji Bechstein a takové křídlo vlastnil. Moje záliba je také v nástrojích Bechstein a v hudbě Alexandra Skrjabina!“ (Michèle Gurdalová)

Na webovou stránku Michèle Gurdalové