Luisa Splett

„Firma Bechstein není jen císařsko-královským dvorním dodavatelem, nýbrž dárkem pro všechny pianisty.“

LUISA SPLETTOVÁ

Jejím cílem a programem je „umělecká nezávislost“, proto se nenechává tlačit do nějakého schématu: mladá švýcarská pianistka Luisa Sereina Splettová jde svojí vlastní cestou. 

Luisa Splettová pochází z Winterthuru, vyrostla v hudebnické rodině. Již v sedmi letech vstoupila jako žákyně Silvie Näsbom-Thellungové poprvé na koncertní pódium. Po maturitě a základním hudebním studiu na Vysoké hudební škole v Curychu u Karl-Andrease Kollyho přesídlila do Santiago de Chile, kde pokračovala ve svém koncertním vzdělání na Universidad Major u Yeleny Scherbakovové a v roce 2006 složila závěrečnou zkoušku s nejvyšším vyznamenáním.

V roce 2007 byla přijata na doktorské studium (PhD) na Konzervatoř Rimského-Korsakova v Petrohradu jako studentka prof. Olega Malova, za praktickou část (diplom sólistky / koncertní třída) dostala za dva roky později nejlepší známky. Od roku 2009 se Luisa Splettová věnuje své koncertní činnosti a doslova cestuje kolem světa, v kufru má disertaci o švýcarském pianistovi, skladateli a pedagogovi Emilu Freyovi, který dlouhá léta působil v Petrohradu a Moskvě. V říjnu 2015 zahajuje doktorské studium v oboru hudební pedagogika na Univerzitě umění v Berlíně, aby tuto práci dokončila.

Na jaře roku 2011 měla Luisa Splettová svůj úspěšný debut v Carnegie Hall v New Yorku. Zda v Quitu, New Yorku, Ženevě nebo Tomsku: Luisa Splettová přináší hudbu k lidem a díky její jazykové vybavenosti – mluví plynně šesti jazyky – může také komunikovat s dirigentem, hudebníky a publikem. Její sólový repertoár sahá od Domenica Scarlattiho až do 21. století, ve svých programech ráda kombinuje staré s novým. V poslední době hrála s orchestry v Kislovodsku (Beethoven č. 3), Tomsku (Schumann), Meggenu (Chopin č. 1), Posadasu (Schumann), Asunciónu (Liszt č. 2) a Ushuaie (Rachmaninov č. 2).

V únoru 2014 vyšlo její první profesionální studiové CD. Jmenuje se „Wie im Fluge“ a obsahuje díla Hermanna Götze, Sergeje Prokofjeva, Martina Wendela, Alfreda Feldera a N. Rimského-Korsakova. CD bylo představeno na švýcarském crowfundingovém portálu „We Make it“ a financováno mnohými podporovateli. V březnu roku 2014 měla svůj debut se souborem Musikkollegium ve Winterthuru v úplně vyprodaném sále Městského domu s klavírním koncertem č. 14 od W. A. Mozarta.

Luisa Splettová je ceněná také jako pedagožka: na svých koncertních cestách poskytuje s nadšením semináře a mistrovské kurzy na místních univerzitách a konzervatořích (Houston, Santiago de Chile, Tigre, Posadas, Asunción, Quito, Bel Horizonte, Sao Paulo).

Luisa Splettová hraje Freye

Luisa Splettová hraje Freye

Švýcarský pianista a skladatel Emil Frey (1898 – 1946) je dnes dalekosáhle zapomenut. O to pozoruhodnější je angažovanost mladé pianistky Luisy Splettové, která nejenže svoji disertační práci píše právě o zesnulém krajanovi, ale nyní také představuje vybraná klavírní díla pro značku Toccata Classic na CD. To že klavírní skladby nahrála na koncertním křídle C. Bechstein D 282, jistě odpovídá přání skladatele, který ve své době také na nástroji Bechstein hrál.

Výběr Splettové z více jak 100 Freyových děl přitom odráží také životní cestu skladatele. Tak je například možno v impresionistické ukolébavce ze čtyř klavírních skladeb op. 12 vyposlouchat vliv Gabriela Faurého, u kterého Frey od roku 1905 v Paříži studoval. Humoreska z op. 20 a variace na rumunskou lidovou píseň op. 25 naproti tomu navazují na Freyovu práci dvorního pianisty u Karla I. Rumunského. A v dramatické sonátě op. 27 jsou cítit vlivy Skrjabina a Medtnera, které Frey poznal po výhře na Soutěži Antona Rubinsteina jako učitel na Moskevské konzervatoři. „Malá slovanská suita“ op. 38 sice vznikla po Freyově návratu do Švýcarska (po vypuknutí ruské revoluce opustil zemi), ale skladatelsky se ohlíží na jeho šťastné období ve východní Evropě. Passacagliu ze suity č. 6 op. 66 je možno znovu chápat jako poklonu skladateli, kterého Frey po celý život uctíval: Johanna Sebastiana Bacha. Zde je možno vytušit Maxe Regera nebo snad také Paula Hindemitha jako vzory.

Luisa Splettová se ukazuje jako nanejvýše kompetentní zastánkyně Freyova díla. Citlivě se vcítí do různých stylů a tím zobrazuje mnohobarevnost hudby švýcarského skladatele.

Více o Luise Splettové