Ketil Bjørnstad

Bjørnstad studoval v Oslu, Londýně a Paříží klasický klavír. Již ve věku 16 let hrál ve Filharmonickém orchestru v Oslu 3. klavírní koncert Bely Bartóka. Později pracoval ve více žánrech s hudebníky v oblasti jazzu a rocku. V roce 1972 debutoval Bjørnstad jako spisovatel s lyrickým pásmem „Alene Ut“. Od té doby vydal 32 knih, především romány, ale též lyrické sbírky a eseje. V Německu se stal známým se svými románovými biografiemi o Edvardu Munchovi (1995) a Edvardu Griegovi (1998). Jeho román „Vindings Spiel“ se dostal na seznam nejprodávanějších knih beletrie časopisu „Der Spiegel“. Byl to první román trilogie, jehož druhý svazek vyšel v roce 2009 německy pod názvem Řeka a v roce 2010 byl zakončen dílem Žena v údolí.

U příležitosti jeho 60. narozenin vydala firma ECM v dubnu 2012 jakýsi „soundtrack“ k románové trilogii, který Bjørnstad nahrál na křídle C. Bechstein.

Foto © Nina Djerff

Ketil Bjørnstad improvizuje severské dálavy

Ketil Bjørnstad improvizuje severské dálavy

Urlich Steinmetzger to dobře formuloval v novinách Thüringer Allgemeine: „S jeho novým dvojitým CD ,Vinding´s Music. Songs From The Alder Thicket´ se Ketilu Bjørnstadovi zdařila lichotivá potrava pro uši a podzimní průběžná bilance pianistova života.“ Bjørnstad patří k málo velkým dvojím talentům, kteří jsou úspěšní stejnou měrou jako spisovatelé tak jako i hudebníci. Se svojí zčásti autobiografickou románovou trilogií o mladém studentovi klavíru Akselu Vindingovi se nechal jako autor inspirovat svými hudebními zkušenostmi. Při příležitosti jeho 60. narozenin vydala firma ECM v dubnu 2012 jakýsi „soundtrack“ k románové trilogii. Na druhém CD se objevují díla Mozarta, Debussyho, Rachmaninova, Chopina, Ravela, Beethovena a Barbera, která hrají roli v knihách a která byla nahrána na koncertu iniciovaným Bjørnstadem. Zvláštností vydání je avšak první CD, které norský spisovatel, lyrik, skladatel a pianista nahrál sólově na křídle C. Bechstein C 234 ve studiu Pettersens Kolonial Lydstudio v Hønefossu. Improvizace Ketila Bjørnstada se zříkají jakékoliv virtuosity. Hudba je převážně klidná, meditativní. Melodie nechávají zjevovat široké krajiny vysokého severu. Bjørnstad rád používá také diskantovou část křídla Bechstein. A co zde Nor z nástroje dostane za kouzelné zvuky piana a pianissima, je obdivuhodné. Ulrich Steinmetzger Bjørnstada výstižně nazval „klavírním vypravěčem“. Jeho hudba nepotřebuje fortissimo, aby zaujala.

Na webovou stránku umělce