„Nástroj Bechstein je uspokojením pro ruce a uši.“
ARTUR SCHNABEL
Artur Schnabel, narozený v roce 1882 v Lipníku, vyrostl ve Vídni, kde v roce 1890 vystoupil na veřejnosti s Mozartovým koncertem d-moll. Byl žákem Theodora Leschetitzkého a Brahmsova přítele Eusebia Myndyczewského. Od roku 1900 do roku 1933 se stal Berlín pro Schnabela druhým domovem. V roce 1903 měl svůj debut s orchestrem s Brahmsovým koncertem B-dur, jméno si udělal především ale jako komorní hudebník. V roce 1921 debutoval Artur Schnabel v USA. Jako vedoucí klavírní třídy na berlínské Vysoké hudební škole se stal žádaným pedagogem. V roce 1927 hrál Artur Schnabel po sedm večerů všech 32 Beethovenových sonát. O pět let později hrál cyklus v Londýně, podruhé v Berlíně a v roce 1936 v New Yorku. V roce 1933 Artur Schnabel Německo opustil a žil dále u Comského jezera a v Londýně. V roce 1939 emigroval do USA. Artur Schnabel zemřel v roce 1951 ve Švýcarsku.
Artur Schnabel dával přednost křídlu Bechstein a toto vysvětloval následovně: „U všech nástrojů Bechstein jsem našel v nepřekonatelné míře spojenou stejnou nevyčerpatelnou plnost, ušlechtilou krásu a zpěvnou nosnost tónu, stejnou přizpůsobivost na jakýkoli způsob úhozu a techniky, stejnou nikdy neselhávající spolehlivost. Nástroj Bechstein je uspokojením pro ruce a uši.“
Fotografie: © C. Bechstein Archiv / Ullstein Bilderdienst
