Manfred Schmidt – sólista, komorní hudebník a písňový doprovod – je od roku 2005 docentem na Univerzitě umění v Berlíně. V roce 2012 vyšlo jeho sólové CD s díly Bacha a Beethovena, nahrané na koncertním křídle C. Bechstein. Martin Schmidt se narodil v roce 1974 v Zamsu v Rakousku. Po studiu v klavírní třídě prof. Heidi Köhlerové na Vysoké škole pro hudbu a divadlo v Hannoveru se dále vzdělával na Mc Gill University v Montrealu v Kanadě a svá studia ukončil na Vysoké hudební škole v Lübecku u prof. Jamese Toccoa v roce 2002. Formovaly ho mnohé mistrovské kurzy, mimo jiné pracoval s Karl-Heinzem Kämmerlingen, Anatolem Ugorskim, Klausem Hellwigem, Walterem Levinem, Dietrichem Fischer-Dieskauem, René Jacobsem a Jean-Claudem Pennetierem. Při 8. mezinárodní klavírní soutěži A.M.A. Calabria v Itálii byl vyznamenán čestným diplomem.
Manfred Schmidt vystupuje jako sólista na koncertech s orchestrem, na klavírních večerech a rovněž jako komorní hudebník a písňový doprovod po celém světě a koncertuje na mnohých mezinárodních festivalech. Pravidelně spolupracuje se známými zpěváky a je pianistou tria Aiolos v Berlíně.
Manfred Schmidt nyní žije v Berlíně a od roku 2005 je docentem na Univerzitě umění v Berlíně. Jeho tvorbu dokládají rozhlasové a televizní nahrávky a nahrávky na hudebních nosičích. V únoru roku 2012 vyšlo jeho sólové album s díly Bacha a Beethovena.
Manfred Schmidt hraje na vlastním nástroji Bechstein
Berlín je od roku 1853 městem značky Bechstein. Carl Bechstein začal samostatně pracovat a psát hudební dějiny. A v mnohých soukromých domácnostech a institucích zde stojí křídla a pianina firmy Bechstein.
Za šťastného se může považovat každý, kdo má příležitost hrát na vlastním koncertním křídle C. Bechstein D 282. Pianista Manfred Schmidt, docent na Univerzitě umění, nemá jen tuto příležitost, ale dokonce nahrál vlastní CD na vlastním křídle C. Bechstein ve Staré venkovské škole v Berlíně-Heiligensee. Mistr zvuku Johannes Kammann vykonal vynikající práci, takže jakoby intimní zvuk sice na nahrávce zůstal zachován, ale nevznikla žádná maloměšťácká nebo suchá „atmosféra obývacího pokoje“.
Intimní, osobní vystupování vyjadřují také interpretace pianisty. Manfred Schmidt hraje díla Bacha – preludium, fugu a allegro BWV 998, fantazii v c-moll BWV 906 a koncert v d-moll 975 -, Beethovenovu „Bouřlivou sonátu“ a rovněž čtyři Bachovy transkripce (od Kempffa, Bauera, Busoniho a Hesse). Navazuje přitom nejen programově na velkou německou klavírní školu od Schnabela přes Fischera až ke Kempffovi. Jeho jasné, zpěvné a přirozené ztvárnění nikdy nepůsobí nuceně, vyumělkovaně nebo extravagantně. V Beethovenově „Bouřlivé sonátě“ volí sice plynulejší tempa jako Wilhelm Kempff v polovině let 1960, avšak bezpochyby také nepatří (obzvláště ve finále) k „nejbouřlivějším“ interpretům. Schmidt přivádí hudbu k mluvě – a přitom je mu jeho nástroj Bechstein vynikajícím partnerem.