Michel Dalberto

„Křídla Bechstein mají zvuk, o kterém jsem vždy snil.“

Michel Dalberto

 

 

Michel Dalberto, narozený v roce 1955 v Paříži, studoval na Conservatoire National de Musique de Paris u Vlada Perlemutera. Poté co vyhrál v roce 1975 Soutěž Clary Haskilové (jejíž porotě od roku 1991 předsedá) a v roce 1978 soutěž v Leedsu, zahájil mezinárodní kariéru. Již na začátku své dráhy spolupracoval Michel Dalberto s dirigentskými hvězdami jako je Erich Leinsdorf, Wolfgang Sawallisch, Sir Colin Davis, Frans Brüggen nebo Charles Dutoit. V poslední době je možno ho slyšet v doprovodu Jurije Temirkanova, Kurta Masura a Daniele Gattiové. Po mnohých nahrávkách pro firmy Denon, EMI a Erato/Warner nahrával Michel Alberto od roku 1977 pro Sony/BMG Debussyho recitál, dva Mozartovy koncerty s Ensemble Orchestral de Paris pod vedením Johna Nelsona, a nakonec Lisztovy parafráze na opery Verdiho a Wagnera. Renomovaná Accademia Pianistica d´Imola ho řadí ke svým profesorům. K jeho zálibám patří hloubkové potápění, lyžování a závody formule 1. Michel Dalberto v posledních letech koncertoval a nahrával na nástrojích Bechstein. Po svém koncertu v rámci klavírních večerů C. Bechstein napsal Michel Alberto v roce 2011: „Byla to zcela mimořádná radost hrát na nástroji Bechstein hudbu Faurého a Debussyho – je cítit, že je toto autentický a zamýšlený zvuk, zcela správný.“

Fotografie © Jean Philippe Raibaud und Gérard Proust

Komorní hudba Faurého na referenční nahrávce s Nicholasem Angelichem a Michelem Dalbertem

 

Pokud se někteří z nejlepších francouzských hudebníků rozhodnou, že nahrají kompletní komorní hudbu Gabriela Faurého, je možno téměř počítat s referenční nahrávkou. Tak se to také stalo: Renaud a Gautier Capuçonovi (housle a violoncello), Gérard Caussé (viola), smyčcoví hráči Quatuor Ébène a pianisté Nicholas Angelich a Michel Dalberto nahráli v letech 2008 a 2010 pro firmu Virgin Classics více jako pět hodin komorní hudby Faurého a těchto pět CD stanovuje nové měřítko v interpretaci Faurého.

Tak jak se zde hraje zvukově krásně a melodicky blaženě, srdceryvně krásně, jistě už není možné překonat. Přitom sahá výrazové spektrum hudebníků od lyrického ztotožnění až k dramatickému rozvoji síly. Charakter „konce století“ této hudby umí vždy nadchnout. Vrcholem Faurého děl komorní hudby jsou právě dvě klavírní kvarteta a klavírní kvinteta. Nicholas Angelich a Michel Alberto si zde poctivě rozdělují klavírní part a přivádějí citlivě a nuancovaně ke zpěvu koncertní křídlo C. Bechstein D 282 nejlépe připravené koncertním technikem Denijsem de Winterem. Ostatně zcela záměrně vsadili pianisté při této nahrávce na nástroj Bechstein, jedná se přece o značku, kterou Fauré sám zcela mimořádně miloval.

Na webovou stránku Michela Dalberta